Sedíte v hospodě, je totiž čtvrtek, to se vaše stará banda vždycky schází, zahrajete mariáš, pokecáte, dáte nějaké to pivo, když někdo něco slaví, tak panáka, navíc oslavenec vždycky přinese něco dobrého na zub. Třeba utopence, chlebíčky, nebo pečené maso jen tak s chlebem, které vybíráte přímo z pekáče. Prostě taková chlapská pohoda. Ženské tam s vámi nechodí, ani je to nebaví, raděj štrikují doma u televize. Taky dobře vědí, že nejsou ohrožené, že vaše dýchánky jsou čistě pánská záležitost, která má tradici a všichni pánové v nejlepších letech, tedy nejmladšímu je asi tak padesát.

Mariášníci dohrají svoji partičku, začne se probírat fotbal, ale najednou Pepa rychle přehodí téma a začne se chlubit. Ono totiž, že chlapi nedrbou, vůbec není pravda, oni taky kolikrát nás, ženské dokážou pořádně proprat. Takže Pepa se rozvedl a sbalil Jarunu. „Teda chlapi, to byla noc, byla u mě Jaruna, přinesla mi knedlíky a pak jsme na to vlítli, to vám je číslo, hele jeli jsme až do rána!“ „ Teda Pepo, nekecej, ty jsi ale chvíst, to bys nedal a Jaruna by stejně dostala při svý váze infarkt.“ Inu Pepa byl vždycky tak zvaný lidový vypravěč, hodně si přidával, ale zase vyloženě nelhal. Takže fakt asi něco bylo a Pepovi se to líbilo.

Na to promluví Franta, tomu už bylo šedesát a je to taková upřímná duše. „Kluci, já když se začnu tulit k tý svý, tak mi hned řekne: Co chceš, dyť ti stejně nestojí. No a i kdyby stát měl, tak je prostě po všem.“ Chlapi se zasmějou a poradí mu, ať jí jednu pleskne.

Vám jsou ty hovory proti srsti, raději se oblékáte, na něco vymlouváte a jdete pryč. Venku vás ale dožene Vašek. „Ty Bohouši, že ty máš problémy?“ Jste červený, ještě že je tma a není to vidět. „Hele, nic si z toho nedělej, já je taky měl. Objednej si prostě přírodní prostředky na podporu erekce. Fakt fugujou.“ Do dlaně vám vtiskne papírek s internetovou adresou. Budete tam muset kouknout.