Patříte mezi ty, kdo si jako malí hráli na vojáky a nikdy v životě už je tato vášeň nepustila, ačkoliv se skutečnými vojáky nikdy nestali? Nebo patříte mezi ty, kteří stále ještě tak docela neodrostli dětským střevícům a hrají si tak rádi na vojáky ne jako malí, ale skutečně jako malí? Nebo patříte mezi ty, kdo by nejednou nejraději někoho zastřelili, ale brání jim v tom absence zbraně a paragrafy?
Pokud jste takoví, tedy po skoro opravdové střílečce toužící, něco bych tu pro vás měl. Jmenuje se to laser game a jde o zábavnou formu ‚hraní si na válku‘.
Člověku stačí sehnat si někde pár spoluhráčů, kamarádů, kolegů nebo dejme tomu i příbuzných, a vyrazit ‚na frontu‘, tedy do arény plné laserových efektů a soupeřů, jež je logicky záhodno skolit. Pochopitelně jenom jako, za pomoci laserových pistolí.

Při takové laser game si člověk zaručeně užije spoustu legrace. Protože jak je známo, jsou střílečky něčím, co dokáže zabavit prakticky jakoukoliv generaci a kterékoliv pohlaví. A nejen pohlaví, jak by dodali cimrmanologové.
V účastnících tu koluje adrenalinu více, než je v běžném životě obvyklé, a navíc se tu přimějí i k pohybu, kterého se leckomu z našinců nejednou přímo zoufale nedostává, proniknou tu do světa tolik odlišného od toho jejich a zbaví se tak alespoň dočasně všedních starostí, jež je jinak provázejí. Protože jsou v oněch vestách se senzory a pistolemi v rukou rázem někým úplně jiným.

Každý se tu tak vyřádí dosyta. A to bez rizika, že se mu něco stane, protože se jedná o střelbu zcela bezbolestnou a žádné speciální dovednosti nevyžadující.
A proč si něco takového nedopřát, že? Když je to jenom jako, když tu nelze ani zemřít, ani se dostat do křížku se zákonem a skončit za katrem? Když je to jenom docela obyčejná legrace?
Kdo by se nechtěl vrátit třeba zase do klukovských let, že? Kdy běhal někde s klackem po louce a dělal to svoje „pif, paf a jsi mrtvej“.